AUDIO: Poválečné násilí, sudetští Němci a svědomí národa

03. 11. 2020

Co přesně se stalo krátce po válce v červnu 1945 v Postoloprtech na Lounsku? Proč a jak tam zemřely stovky sudetských Němců včetně dětí? Jakou roli v našich dějinách hrají převlékači kabátů, dvojití agenti a statečné ženy v odboji? O pohnuté československé historii hovoří v podcastu Akademie věd ČR Věda na dosah Jiří Padevět, ředitel Nakladatelství Academia a autor knihy Krvavé léto 1945: Poválečné násilí v českých zemích.

Podcast jsme natáčeli v létě 2020, přesně pětasedmdesát let po tehdejších tragických událostech, přímo v Postoloprtech na Lounsku. Atmosféru jsme zachytili na mikrofon Martina Ocknechta a objektivem Jany Plavec.

Další podcasty Věda na dosah si můžete poslechnout na Anchoru nebo Souncloud a dalších platformách.

Připravila: Leona Matušková, Martin Ocknecht, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Na přelomu května a června 1945 shromáždily jednotky československé armády v Postoloprtech a blízkém okolí tisíce sudetských Němců. Z převážné většiny šlo o starce, ženy a děti.

Zadržovaní byli většinou němečtí civilisté z lounského a žateckého okresu. Velitel československých jednotek v Postoloprtech, štábní kapitán Vojtěch Černý, později nařídil internované rozdělit. Muži ve věku od 13 do 65 let byli odvedeni do kasáren, zatímco ženy, děti a starci do prostoru bývalé bažantnice za městem.

Nejméně 763 internovaných českoslovenští vojáci popravili, často brutálním způsobem. Oběti si před exekucí museli vykopat vlastní hrob. K zabíjení docházelo nejen v kasárnách, ale i v bažantnici, u železniční trati, na vinici a v pískovně. Němým svědkem toho všeho je lípa na této fotografii.

Masakr v Postoloprtech je co do počtu obětí druhou nejtragičtější událostí takzvaného divokého odsunu. Více lidí přišlo o život jen v souvislosti s brněnským pochodem smrti na konci května 1945.

„To, k čemu zde v létě 1945 docházelo, můžeme rozhodně označit za etnickou čistkou,“ říká Jiří Padevět, který se poválečnému násilí na našem území dlouhodobě věnuje.

Mezi popravenými bylo i pět chlapců z Hitlerjugend ve věku od 12 do 15 let, kteří si údajně chtěli natrhat ovoce. Velitel československých jednotek Vojtěch Černý je nechal nejdříve brutálně zmlátit, a nakonec zastřelit u zdi kasáren. Popravě museli přihlížet rodiče chlapců.

Na chování Vojtěcha Černého měly údajně velký vliv především otřesné zkušenosti z bojů na východní frontě. „Jeho jednání tady v Postoloprtech to možná vysvětluje, ale rozhodně neomlouvá,“ dodává Jiří Padevět.

Masakrem v Postoloprtech se v roce 1947 začala zabývat speciální vyšetřovací komise Národního shromáždění pod vedením lidoveckého poslance Bohumíra Bunži. Přestože došlo k postupné exhumaci těl a výslechu řady svědků, další vyšetřování přerušil komunistický převrat v únoru 1948. Bohumír Bunža musel emigrovat a v následném politickém procesu byl v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti.

V souvislosti s masakrem nebyl nikdo nikdy souzen. Zodpovědný velitel československých jednotek Vojtěch Černý se tak mohl dožít spokojeného stáří. Zemřel v roce 1991 ve věku 74 let.

Z tragických událostí v Postoloprtech se postupně stalo tabu. Po sametové revoluci začala na nutnost vyrovnat se s minulostí poukazovat řada historiků a soukromých iniciativ. Teprve v roce 2006 rozhodlo zastupitelstvo města Postoloprty o vybudování pamětní desky na místním hřbitově.

Text na památníku se stal předmětem diskusí. Nakonec bylo zvoleno poměrně neutrální vyznění: „Všem nevinným obětem postoloprtských událostí z května a června 1945.“

„Je hrozně důležité o událostech nejen v Postoloprtech, ale i jinde v tehdejším Československu mluvit. Připomínat, že jsme nebyli jen oběti, ale někdy i pachatelé. Teprve tak se můžeme konečně vyrovnat s vlastní minulosti,“ uzavírá Jiří Padevět.

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce

AUDIO: Poválečné násilí, sudetští Němci a svědomí národa

Na přelomu května a června 1945 shromáždily jednotky československé armády v Postoloprtech a blízkém okolí tisíce sudetských Němců. Z převážné většiny šlo o starce, ženy a děti.

Masakr v Postoloprtech je co do počtu obětí druhou nejtragičtější událostí takzvaného divokého odsunu. Více lidí přišlo o život jen v souvislosti s brněnským pochodem smrti na konci května 1945.

„To, k čemu zde v létě 1945 docházelo, můžeme rozhodně označit za etnickou čistkou,“ říká Jiří Padevět, který se poválečnému násilí na našem území dlouhodobě věnuje.

Na chování Vojtěcha Černého měly údajně velký vliv především otřesné zkušenosti z bojů na východní frontě. „Jeho jednání tady v Postoloprtech to možná vysvětluje, ale rozhodně neomlouvá,“ dodává Jiří Padevět.

V souvislosti s masakrem nebyl nikdo nikdy souzen. Zodpovědný velitel československých jednotek Vojtěch Černý se tak mohl dožít spokojeného stáří. Zemřel v roce 1991 ve věku 74 let.

Text na památníku se stal předmětem diskusí. Nakonec bylo zvoleno poměrně neutrální vyznění: „Všem nevinným obětem postoloprtských událostí z května a června 1945.“

„Je hrozně důležité o událostech nejen v Postoloprtech, ale i jinde v tehdejším Československu mluvit. Připomínat, že jsme nebyli jen oběti, ale někdy i pachatelé. Teprve tak se můžeme konečně vyrovnat s vlastní minulosti,“ uzavírá Jiří Padevět.

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Newsletter