Archiv aktualit

Dvě ze tří osob se podle dat UniSAFE setkaly v akademickém prostředí s genderově podmíněným násilím. I tak zůstává ve výzkumných institucích i univerzitách opomíjeným problémem. Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR se proto podílel na vývoji školení, které o něm zvyšuje informovanost – a institucím tedy zároveň pomáhá, aby mu předcházely. Jak vysvětluje Michaela Svatošová, bezplatně ho můžou využívat nejen pracoviště Akademie věd ČR.

Objevy z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR mají nyní vyšší šanci, že se dostanou do praxe. Pacienti s dosud neléčitelnými nemocemi zase větší naději, že se dočkají účinné terapie. Fungovat totiž začíná unikátní translační centrum, které propojuje vědu a její komerční využití. V centru Pharmtheon na pražské Harfě našly zázemí špičkové laboratoře, kde preklinický výzkum přiblíží nadějné molekuly vývoji důležitých léků.

Bezmála tři století víme, že blesk je elektrický výboj. Stále ale není jasné, jak přesně vzniká, a není možné jej předpovědět. Přispět k vyřešení bouřkové hádanky by mohl model elektrizace oblačnosti, na jehož vývoji pracuje Jana Popová z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. O výzkumu loňské nositelky Prémie Otto Wichterleho jsme psali v časopise A / Magazín.

„Špičkový výzkum ve veřejném zájmu“ – tak zní motto Strategie AV21. Naplňuje ho 15 programů, které koordinují pracoviště Akademie věd ČR. Spolupracují na nich s univerzitami, partnery ze státní a veřejné sféry i podnikatelskými subjekty. Společně tak mohou z výzkumů „vytěžit“ co největší přínos pro společnost. Na setkání 24. dubna 2024 na Národní třídě v Praze se představily tři nové programy: Vesmír pro lidstvo, Identity ve světě válek a krizí a Houby – nové hrozby i příležitosti.

Jde schovat polární záři do láhve? Jak zní Jupiter a jeho ledové měsíce? A jaký je rozdíl mezi tornádem a hurikánem? Odpovědi nejen na tyto otázky se dozvěděli návštěvníci dvoudenní akce, kterou uspořádal Ústav fyziky atmosféry AV ČR u příležitosti šedesátého výročí svého založení.

Debata o souboji lidského mozku a umělé inteligence, science shows Pevnosti poznání nebo iQLandia, ale také přednášky o pohanském náboženství starých Slovanů či paměti rostlin. Také na tyto body programu Veletrhu vědy už je nyní možné se zaregistrovat a zajistit si tak místo v sále. Akce se letos koná od 30. května do 1. června a zdarma nabízí přes 100 expozic, které jsou tradičně otevřené pro všechny zvídavé zájemce včetně školáků, studentů, rodin s dětmi i dospělé všech věkových kategorií.

Jedna cena – a rovnou dvojitý úspěch pro Akademii věd ČR. Magnesii Literu za naučnou literaturu totiž 18. dubna 2024 získala publikace Louky. Dobrodružství poznávání od autorského kolektivu Stanislav Březina, Sylvie Pecháčková, Hana Skálová a František Krahulec. Kniha je výsledkem téměř čtyřicetiletého bádání vědců a vědkyň z Botanického ústavu AV ČR, navíc vyšla v domovském Nakladatelství Academia.

Doktorka přes mastné nádobí. Tak Veroniku Brychovou z legrace titulují příbuzní. Ze střípků prastaré keramiky je totiž díky usazeným tukům schopná zjistit, kdy a co v ní naši předkové vařili. Večer pak vymění urychlovač částic za lego a pohádky. Anebo rozezní varhany v kostele. Rozhovor s mladou vědkyní z Ústavu jaderné fyziky AV ČR vyšel v oficiálním čtvrtletníku Akademie věd ČR A /Magazín.

Abychom z vědy profitovali, je třeba jí vytvořit co nejlepší podmínky – v opačném případě nelze od výzkumných institucí čekat „zázraky“. Na tom se shodli aktéři LXIII. zasedání Akademického sněmu AV ČR, který se konal 16. dubna 2024 v pražském Národním domě na Vinohradech. Nejen podle vedení Akademie věd ČR, ale i politiků, kteří na jednání vystoupili, bychom proto měli navyšovat institucionální financování a výrazněji podporovat přenos výsledků do praxe. 

Technologický pokrok by neměl být motivován primárně profitem, ale společností, která z něj bude mít prospěch. I to je jedna z vizí, kterou si přejí prosadit odborníci napříč výzkumnými organizacemi Evropské unie. Vydali stanovisko, ve kterém doporučují vybudování evropského centra pro umělou inteligenci ve vědě. Centrum by mělo nabídnout velkou výpočetní kapacitu, udržitelný cloudový prostor i infrastrukturu a tréninky pro vědce, jak s nástroji umělé inteligence zacházet. Zároveň by vědce mělo (nejen) finančně motivovat, aby možnosti umělé inteligence při svých výzkumech využívali. V současné době tolik diskutované problematice umělé inteligence se věnoval také článek Svérázná říše umělé inteligence, který vyšel v A / Magazínu – oficiálním čtvrtletníku Akademie věd ČR.