Podcasty
Profilové rozhovory s vědci a vědkyněmi z ústavů Akademie věd ČR. Poslechněte si, na čem pracují, jak uvažují a jak vidí současný svět. Tematicky se pohybujeme ve všech oborech, od astronomie po zoologii. Najdete nás na Spotify, Google Podcasts, Apple Podcasts nebo Anchoru a na dalších podcastových aplikacích.
Do laboratoří a výzkumných pracovišť vás zve Jitka Kostelníková. Znělku podcastu vytvořila a zvukovou kvalitu hlídá Anna Kolářová. Své podněty a nápady na hosty pište na cernoch@ssc.cas.cz. Tvorbu podcastu finančně podporuje Strategie AV21.
Ondřej Santolík z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR se věnuje fyzice kosmického plazmatu a zaměřuje se na experimentální výzkum pomocí družicových měření. Jeho velkou vášní je naslouchání vesmíru a v podcastu komentuje, jak zní bouřka ze Země, jak z Jupiteru, nebo vysvětlí, co přesně je chorus a co hvizd. Dozvíte se taky, jak dlouho vznikají měřicí zařízení, která se konstruují v oddělení kosmické fyziky pro různé mise či jaké přístroje vynesla do vesmíru družice JUICE mířící k Jupiteru, proč francouzská mise TARANIS skončila debaklem i kolik vážila družice MAGION.
Superhrdinové a stereotypní ženské postavy v byzantské literatuře i detektivní romány od Eufratu. Tím vším se zabývá filoložka Markéta Kulhánková ze Slovanského ústavu AV ČR. Proč se pustila do překladu byzantského eposu o Dvojrodém Hraničáři Digenisovi Akritisovi? Co má tento hrdina společného s těmi antickými? A na co se vědkyně soustředila při naratologické analýze středověkého textu? Poslechněte si, jak zní hrdinská báseň v originále a jak Digenis dodnes inspiruje popkulturu.
Evoluční biolog Karel Janko z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR je milovníkem Antarktidy a severských zemí. V současné době se jako vedoucí laboratoře nemendelovské genetiky zabývá alternativami rozmnožování, které zkoumá u sekavců, ryb žijících v říčkách na Kokořínsku. Co mají společné evoluce a trh? Proč jsou sex a pohlavnost dominantními způsoby rozmnožování a jak je možné mít tři sady chromozomů místo dvou?
Jaký byl první rok Centra pro hlubší bádání (CPHB), intelektuálně dislokovaného pracoviště AV ČR? S jakými inovacemi pavědědci přišli a jak slaví mezinárodní úspěchy? Ředitel Centra a přední český parapsycholog Vlastimil Čunderle objasní, jak je třeba pečovat o média nebo jak spolupracovali se Slovenskou akadémiou vied na predikci prezidentských voleb. Dostaneme se také k paraoborovému výzkumu velikonočních svátků, ve kterém Čunderleho tým řeší velikost Velké noci i vliv vyšupání na fertilitu žen. Vylaďte se na náš aprílový speciál a nechte se unést do nečekaných sfér.
Hostem jubilejního, 100. dílu Podcastu Akademie věd byl Martin Ferus z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Povídání s ním bylo natolik bohaté a inspirativní, že jsme se rozhodli epizodu rozdělit na dva díly. V prvním se ho ptáme, jak vznikl ve vesmíru život a co je prebiotická polévka. V druhém díle se pak dostáváme mimo jiné k české účasti na evropské vesmírné misi k Venuši EnVision.
Zuzana Harmáčková vede oddělení sociálně-ekologické analýzy v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - Czech Globe, kde se zaměřuje na tvorbu a analýzu scénářů budoucího vývoje a cest k udržitelnosti. Její ambicí je, aby se scénářové uvažování více zapojilo do fungování státu a aby se výsledky analýz efektivně využívaly ve veřejné sféře. Jakou podobu mohou takové scénáře mít? Jak probíhá participativní výzkum? A jak ji práce metodou scénářů budoucnosti ovlivňuje v jejím osobním životě? Poslechněte si epizodu o zkušenostech mladé vědkyně z českého prostředí, Afriky i švédského Resilience centra.
Znečištěné ovzduší nás ovlivňuje a může zapříčinit vznik závažných onemocnění včetně rakoviny. Pavel Rössner z Ústavu experimentální medicíny AV ČR zkoumá v projektu AMBIEX toxicitu venkovního vzduchu a jeho dopady na lidské plicní a čichové buňky. Výzkum je revoluční v tom, že vědci vyvinuli speciální zařízení, a přenesli tak laboratoř přímo do terénu. Co vše ukázala měření, která provedli na čtyřech místech v Česku? Na které lokalitě živý systém nepřežil vliv toxického vzduchu? A může se lidské tělo na znečištění adaptovat?
Historička a politoložka Adéla Gjuričová je od podzimu 2023 ředitelkou Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Současně vede multioborový výzkumný program Strategie AV21 Město jako laboratoř změny, který sdružuje přes 20 ústavů Akademie věd a další instituce. Jaké přínosy a výzvy přináší výzkum propojující různé perspektivy? Poslechněte si podcast o městu a mnohovrstevnatém období devadesátých let 20. století.
Viktor Černý z pražského Archeologického ústavu AV ČR se posledních 25 let věnuje výzkumu anatomicky moderního člověka, který se vyvinul v Africe před více než 300 tisíci lety a z pravlasti za řekou Nil pak zřejmě putoval do Asie a Evropy. O dávné minulosti lidstva svědčí genetické stopy, které pomáhá odkrývat také Viktor Černý se svým týmem. Čím ho nadchla Afrika? Jakou roli v jeho výzkumu hrají fulbští nomádi? A proč ho fascinují vzájemné podobnosti a provázanost v genetickém materiálu různých populací na světě?
Neurovědkyně Kristýna Kárová se v Ústavu experimentální medicíny AV ČR zabývá regenerací axonů (dlouhých výběžků neuronů) po poranění míchy. Jaké jsou výzvy experimentálního výzkumu a jak je třeba k výsledkům terapie přistupovat? Poslechněte si, proč mladou vědkyni, loňskou nositelku Prémie Otto Wichterleho, vždy přitahovaly neurovědy a v čem je pro ni přínosná spolupráce s profesorem Jamesem Fawcettem z Cambridge.